Veselé Vánoce

23. dubna 2009 v 22:09 | Starllete |  Hororové
Ano, ano, po dlouhé pauze jsem zpět...Vím, že je to trochu předčasná povídky, ale budete se muset smířit s tím, že nic, co by se na duben hodilo, jsem vymyslet nedokázala xD.

Ačkoli bylo teprve půl šesté večer, Oliver už ležel potmě zachumlaný v posteli, s bílou přikrývkou přetáhnutou přes hlavu. Nebyl ani tak ospalý a za nemocného se taky nepovažoval, ale přikrývka dobře tlumila jeho vzlyky a tma zase zakryla jeho pláčem opuchlou tvář. Ovšem ani přikrývka nebo tma nemohli zahnat starosti matky desetiletého syna, který ve dny, kdy jsou obvykle děti bez sebe radostí, nevytáhne paty z pokoje.
"Musíme si promluvit, Oli,"zašeptala ve dveřích. Oliver se ani neobtěžoval zvednout hlavu, pouze něco neutrálně zabroukal do přikrývky, což si matka vyložila jako souhlas a starostlivě si klekla k jeho posteli.
"Vím, že tě teď bolí srdíčko, ale blíží se čas Vánoc a já nechci, aby si je strávil v posteli,"šeptala a hladila ho po světlých vlasech, ale ani na to nereagoval, tak pokračovala:
"Chápu, že je to hrozně těžké a i pro mě a tatínka to byla hrozná rána, ale už je to přes půl roku a on by to tak nechtěl, zlato"
Trošku se jí třepal hlas a v očích se jí zaleskly slzy, ale ani to syn neviděl.

"Tak co by sis přál od Ježíška?,"zeptala se už trochu veselejším tónem a dál mu vjížděla rukou do vlasů. Nato Oliver zvedl hlavu a pokusil se něco říct, z jeho otevřených úst však nevyšla ani hláska, odkašlal si a zkusil to znova:
"Nechci od toho zrádce nic!,"zachrčel nenávistně a se slzami na krajíčku opět zabořil hlavu do polštáře.
"Ale, Oli, on za to nemůže, kolikrát ti to mám říct?,"vysvětlovala mu matka trpělivě, načež se Oliver prudce posadil, až polštář spadl na podlahu a vychrlil:
"Mami, ty to nechápeš? Bere nám lidi, které máme rádi. Celý rok takhle ubližuje rodinám, dennodenně a pak se to snaží vyžehlit dárky! A všichni mu na to skočí, ale já ne! Můj bratr byl cennější než nějaký pitomý dárek!"
Byl na konci svých sil, s kvílením se sesunul na matraci a polštář si připlácl na hlavu, čímž dal jasně najevo, že je rozhovor u konce.

Ztlumené světlo, vánoční světýlka, svíčky, i ty táhlé tóny koled Oliverovi spíš než Vánoce připomínaly pohřeb. Snažil se nevnímat prázdné místo vedle sebe, které jeho rodiče nahradili velkým plyšovým medvědem, který podle jejich slov "by taky rád někdy oslavil Vánoce", ani starostlivé pohledy rodičů. Jediné, na co si Oliver nemohl stěžovat, bylo jídlo, ale i tak ho to přešlo poté, co mu menší kostička z kapra uvízla v krku, a trvalo dobrých pět minut, než se odhodlala pohnout níž.
"Tak a teď půjdeme počkat na Ježíška do pokojíčku,"usmála se laskavě maminka a lehce pohladila syna po zádech, zatímco tatínek dál trpělivě vysedával na židli jako obvykle.
"Já za tebou přijdu, ještě musím na záchod,"zabručel Oliver a zvedl se ze židle.

Prošel chodbou, otevřel dveře od záchodu, poctivě rozsvítil, ale pak se kvapně vrátil zpátky ke dveřím obývacího pokoje. Přiložil ucho k dřevěným dveřím a poslouchal, kromě koled neslyšel vůbec nic, což ho trochu znervózňovalo. Pak najednou zaslechl šustění, což byl nepochybně balicí papír a to bylo přesně to, na co Oliver čekal. Z kapsy svátečních kalhot vytáhnul malou dýku a prudce otevřel dveře. Rozběhl se za-ve tmě sotva znatelnou-postavou, která se krčila poblíž skříně a než to "Ježíšek"stačil zpozorovat, zabodl mu dýku do zad. Ignoroval zběsilý tlukot svého srdce i vřeštění a skřeky, které se za ním ozývaly, a rychle vyběhl z pokoje. Klepal se jako osika, zastavil se na chodbě a opřel se o zeď, zhluboka dýchal a snažil se najít odvahu podívat se znova do pokoje. V tom se ozvaly spěšně kroky a na začátku chodby se objevila zmatená matka. Oliver sebral veškerou sílu a odvahu a s ulehčeným úsměvem oznámil:
"Zabil jsem Ježíška, mami!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PETRS PETRS | E-mail | Web | 24. dubna 2009 v 13:43 | Reagovat

Zabil jsem ježíška, mami! - Docela veselá věta. Bylo to krátké, ale výstižné. O.K.!

2 Liwrrete Liwrrete | Web | 24. dubna 2009 v 14:24 | Reagovat

dobrý xD už se těším na další povídku

3 Ann Ann | Web | 2. května 2009 v 10:40 | Reagovat

Ježiš, to je teda morbidní... Morbidní a já na závěr dostanu výtlem... Tak to se mi u hororové povídky stane málokdy. Je to pěkně napsané. Akorát, jedna pravopisná chybka - Nepíše se aby jsi, ale abys.

4 Ajja Pensivell Ajja Pensivell | Web | 18. května 2009 v 16:27 | Reagovat

:DDDDDD
Tak tahle povídka je fakt perla. :))

5 Kaien Kaien | Web | 18. května 2009 v 17:13 | Reagovat

Ať žijí Vánoce...

Super povídka:).

6 Andy Andy | Web | 9. června 2009 v 18:20 | Reagovat

Zabil jsem Ježíška, mami!...Tak tato věta mi vnutila úsměv, ne proto, že by to bylo něco super, ale to podání:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama